Když se v Čechách řekne Václav, nejde jen o jméno, ale o základní kámen české identity. Příběh knížete Václava, z něhož se stal světec a patron země, dodnes rámuje chápání státnosti – a proto není náhoda, že jeho odkaz připomíná i mimořádná zlatá mince České národní banky (ČNB) z roku 2025. 

Proč je Václav „klíč“ k české historii

Kníže Václav (cca 907 – 935) vládl od 922/925 do 929/935. Z pramenů vystupuje jako panovník, který spojil státotvornou rozvahu s osobní zbožností – i proto vznikl jeho kult a titul „svatý Václav“. Je považován za patrona Čech a jeho svátek je pevně spjat se Dnem české státnosti – 28. zářím. 

Jaké byly jeho skutky

K Václavovým nejdůležitějším skutkům patří založení rotundy sv. Víta na Pražském hradě kolem roku 930 – z ní později vyrostla dnešní katedrála a přímo se váže k místu jeho úcty. Stejně významné bylo přenesení ostatků sv. Ludmily (925) do Prahy, čímž upevnil křesťanskou tradici a prestiž knížectví. Legendy a tradice mu připisují i milosrdné skutky vůči chudým. Legendy i tradice říkají, že pomáhal chudým, vdovám, sirotkům i vězňům; dokonce vykupoval otroky, aby je osvobodil. Tento obraz milosrdného vládce dodnes připomíná i anglická koleda „Good King Wenceslas“. Jeho mírotvorná politika po napětích se Sasy/Bavory zvolil diplomacii a dohodu, čímž udržel autonomii českého státu a klid pro vnitřní konsolidaci i christianizaci. „Svatováclavská vinice“ – podle legendy osobně obdělával vinici pod Pražským hradem a víno používal na oltářní stůl; místo se dodnes nazývá Svatováclavská vinice. 

Díky tomuto spojení víry, charity a státotvorné rozvahy se z Václava stal patron českých zemí a nadčasová symbolická postava – proto je „svatý Václav“ více než jen historické kníže: je trvalým morálním a kulturním milníkem střední Evropy.

 

Mučednická smrt ve Staré Boleslavi

Václav zemřel násilnou mučednickou smrtí – byl zavražděn u dveří (na prahu) kostela sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Přepadli ho spiklenci vedení jeho bratrem Boleslavem I.; prameny uvádějí, že ho dobodali a podle Kosmovy kroniky ho Boleslav nakonec probodl kopím. Událost se klade k 28. září (roku 929 nebo častěji 935).

Co přinesl Čechům „do budoucna“

Václav se v paměti země stal mírotvorcem, ochráncem slabých a sjednocujícím symbolem. Jeho jméno nese svatováclavský chorál, jeho postava se stala ikonou národní identity a jeho dědictví se připomíná každoročně během Dne české státnosti. Z praktického hlediska pomohl ukotvit křesťanskou tradici, podporu kultury a kontinuitu státu, kterou později rozvíjeli další panovníci. 

Jak mince vypráví jeho příběh

ČNB nezvolila náhodné motivy. Líc spojuje rotundu sv. Víta s plamennou orlicí Přemyslovců a heraldickými zvířaty velkého státního znaku. Rub přináší postavu knížete ze znojemské rotundy sv. Kateřiny a dva výjevy z Velislavovy bible – pokleknutí Václava před Boleslavem a jeho zavraždění. Spolu jde o vizuální „zkrácený životopis“, který vede od stavebních a duchovních děl až po mučednickou smrt a legendu. 

Proč to dává smysl i dnes

Zlato a Václav jdou překvapivě dohromady: zlato je v kolektivní paměti kotva stability a Václav je kotva identity. Mince tak není jen pěkný sběratelský kus, ale uchovatel příběhu, který přežil staletí – a zároveň fyzická hodnota v ryzím zlatě. ČNB tímto vydáním elegantně propojila historický obsah s moderní numismatikou. 

Václav se stal legendou proto, že spojil zrod české státnosti s osobním příkladem panovníka-světce: pevná víra, rozumnost v politice a konkrétní skutky k dobru země.

Nezapomeňte navštívit i náš Facebook kde přinášíme nepřetržitě ty nej novinky ze světa sběratelství.