Když držíte v ruce starověkou římskou minci, nedržíte jen kus kovu. Držíte svědka válek, zrady, morových epidemií, občanských válek i triumfů, které formovaly dějiny Evropy. Každý portrét na minci patřil člověku z masa a kostí – někteří vládli desetiletí, jiní jen několik měsíců. Mnozí skončili tragicky.
Podívejme se na několik panovníků z mincí na fotografii.
Volusianus – císař, kterého zabili vlastní vojáci
Volusianus
Volusianus vládl jen krátce, v letech 251 až 253 n. l. Spolu se svým otcem Trebonianem Gallem převzal vládu v jednom z nejtěžších období Římské říše.
Impérium sužoval ničivý mor, Gótové plenili Balkán a v armádě rostla nespokojenost.
Když se proti nim postavil vojvoda Aemilianus, vojáci ztratili důvěru ve své panovníky. Nečekali na bitvu. V roce 253 zavraždili Treboniana Galla i jeho syna Volusiana ještě před setkáním s nepřítelem.
Antoniniány Volusiana patří mezi zajímavé mince období tzv. Krize třetího století, kdy se císaři na trůně střídali závratnou rychlostí.
Gordian III. – chlapec na čele světa
Gordian III
Jedním z nejoblíbenějších římských císařů mezi sběrateli je Gordian III.
Na trůn se dostal jako přibližně třináctiletý chlapec. Římský senát ho využil jako kompromisního kandidáta během občanských nepokojů.
Přes mladý věk vládl poměrně úspěšně. Jeho vláda přinesla říši stabilitu a množství krásných stříbrných antoniniánů.
Jeho příběh však skončil tragicky během vojenského tažení proti Peršanům. Dodnes není úplně jasné, zda padl v boji nebo byl zavražděn vlastními důstojníky.
Měl jen přibližně 19 let.
Commodus – císař, který chtěl být Herkulem
Commodus
Commodus byl synem slavného císaře Marcus Aurelius.
Zatímco jeho otec patří mezi největší filozofy na císařském trůně, Commodus se stal symbolem úpadku.
Věřil, že je novým Herkulem. Vystupoval v arénách jako gladiátor, bojoval proti zvířatům a nutil senátory obdivovat jeho „hrdinské“ výkony.
Řím se mu postupně vysmíval.
Na Silvestra roku 192 n. l. byl zavražděn zápasníkem Narcissem ve své koupelně.
Mnozí historici považují jeho vládu za začátek dlouhého úpadku Římské říše.
Septimius Severus – voják, který si koupil věrnost armády
Septimius Severus
Septimius Severus byl jedním z nejúspěšnějších vojenských císařů.
Po občanské válce dokázal porazit všechny soupeře a založil vlastní dynastii.
Proslavil se výrokem adresovaným svým synům:
„Držte spolu, obohaťte vojáky a o ostatní se nestarejte.“
Právě on výrazně zvýšil žold římské armády a upevnil její moc.
Jeho stříbrné denáry patří mezi nejvyhledávanější mince přelomu 2. a 3. století.
Constantius Chlorus – otec prvního křesťanského císaře
Constantius Chlorus
Constantius Chlorus se do dějin zapsal zejména jako otec slavného Constantine the Great.
Byl schopným vojvodou a členem tetrarchie, systému čtyř vládců, kteří měli zachránit říši před rozpadem.
Když zemřel v Británii v roce 306, jeho vojáci okamžitě vyhlásili jeho syna Konstantina za nového císaře.
Tím se začal příběh panovníka, který legalizoval křesťanství a navždy změnil dějiny Evropy.
Constantine I. – muž, který změnil svět
Constantine the Great
Konstantin Veliký patří mezi nejvýznamnější panovníky všech dob.
Před rozhodující bitvou u Mulvijského mostu prý uviděl na obloze znamení kříže a nápis:
„V tomto znamení zvítězíš.“
Bitvu vyhrál a následně vydal Milánský edikt, který ukončil pronásledování křesťanů.
Jeho bronzové follisy patří mezi nejdostupnější římské mince pro začínající sběratele.
Licinius – přítel, spojenec a nakonec nepřítel
Licinius
Licinius byl nejprve spojencem Konstantina Velikého.
Dokonce si vzal jeho sestru.
Politika však bývá neúprosná.
Oba císaři se postupně dostali do konfliktu a rozpoutali sérii občanských válek. Konstantin nakonec zvítězil a Licinius byl popraven.
Jeho mince jsou dnes vyhledávanou připomínkou posledního velkého boje o vládu nad sjednocenou římskou říší.
Maximianus Herculius – muž, který se pokusil stát císařem třikrát
Maximian
Maximian byl spoluvládcem císaře Diokleciána.
Po abdikaci se však nedokázal smířit se ztrátou moci.
Několikrát se pokusil získat trůn zpět, spikl se dokonce proti vlastnímu zeti Konstantinovi.
Když bylo spiknutí odhaleno, dostal na výběr – poprava nebo sebevražda.
Vybral si druhou možnost.
Proč jsou římské mince tak fascinující?
Každá z těchto mincí je originál starý přibližně 1 700 až 2 000 let. Přežily vpády barbarů, pád Římské říše, středověk i moderní dobu.
Některé prošly rukama legionářů, obchodníků, císařských úředníků či vojáků na vzdálených hranicích impéria.
A právě proto římské mince nejsou jen sběratelské předměty.
Jsou to malé kovové stroje času.