Historie českých mincí – II. část: Germáni a první slovanské říše

<< Historie českých mincí – I. část: starověk

Germáni používali římské mince

Římané i Keltové z našeho území odtáhli. A nahradili je Germáni. Ti však na území tzv. barbarika vlastní mince nerazili. Používali totiž římské. V germánském prostředí byl běžný spíše směnný obchod. Mince jako platidlo však Germáni při obchodování museli používat. Četné nálezy mincí na bývalém germánském území ale ukazují, že Germáni mince využívali jako platidla i pro obchod v rámci germánské společnosti. Na druhou stranu je pravda, že římské zlaté mince Germáni používali jako zdroj kovu při výrobě šperků. I stříbrné mince – denáry sloužily jako zdroj kovu pro germánské řemeslníky. Mince Germánům sloužily i jako šperky (o čemž svědčí navrtaná dírka pro šňůrku) i jako votivní dary (zlaté a stříbrné mince nacházíme v pohřebištích). Římské mince se našly v germánských sídlech například v proslulém nalezišti v Mikulčicích. Slavnému slovanskému hradišti tu předcházelo germánské sídliště – jak na to ukazují nálezy keramiky, šperky a právě objevené římské mince.

Staří Slované vlastní mince neměli

Historie však šla dál a české země osídlili noví návštěvníci – Slované. Ti vlastní mince nerazili. Zato k placení používali plátěné kousky (bez zajímavosti není podoba slov plátno a platit) a slavné hřivny. To ale neznamená, že Slované mince nepoužívali. V kontaktu s kulturně vyspělejší Franckou říší. Nakonec i legendární Sámo – vládce první známé slovanské říše byl podle jedné z teorií franský kupec. Unikátní je nález zlaté mince byzantského císaře Herakleia z Bohuslavic u Kyjova. Co dělá tento nález neobyčejným a kuriózním, je to, že jde o padělek – obě strany mince nejsou k sobě postaveny zrcadlově, ale vzhůru nohama.

Mince nerazil ani Svatopluk

Vlastní mince nerazila ani knížata slavné Velké Moravy. Stále tu převládal směnný obchod nebo se k placení používali zlaté byzantinské solidy nebo stříbrné mince – franské denáry, které nacházíme na hradištích starých Moravanů (numismatika i archeologie jásá například nad nálezem zlaté mince – tou je Solidus císaře Michala III. z Mikulčic používaný v době cyrilometodějské mise). Věrnost lokálních vládců si velkomoravský panovník udržoval spíše pomocí darů, mezi které ale patřily dodnes dech beroucí šperky. Podle historiků fakt, že Velká Morava neměla vlastní mince a tedy nemohla území státu hospodářsky plně vytěžit, přispěl k hospodářské nesoudržnosti a relativně rychlému a snadnému pádu mocné říše. Jen pro zajímavost musíme říct, že v tom Velká Morava nebyla nijak osamocená, protože mince se na sever od Alp razily jen převážně na území Západofrancké říše.

Zatímco Morava upadla pod kopyty koní maďarských nájezdníků do temného období, i na jejích troskách se zrodil nový státní útvar – přemyslovské České knížectví.

Historie českých mincí – III. část: první české mince – denáry >>