Historie českých mincí – III. část: první české mince – denáry

Velká Morava, říše dodnes udivující krásou svých zlatých a stříbrných šperků, se rozpadla po útocích uherských nájezdníků. Knížecí dynastie Mojmírovců vyhasla a Morava sama se ponořila do svého temného období.

<< Historie českých mincí – II. část: Germáni a první slovanské říše

Zato svého času součást Velké Moravy – doména pražských Přemyslovců – pokračovala v samostatné existenci a stala se začátkem i současné české státnosti. Zatímco Velká Morava trpěla nesourodostí a rozdrobeností, České knížectví (toho času vlastně jen širší okolí dnešní Prahy) se ukázalo být jako konsolidovanější a životaschopnější. Navíc na rozdíl od Mojmírovců čeští Přemyslovci razili naše první peníze – Boleslavovy denáry.

Boleslavovy stříbrné mince: pražské denáry

Za zakladatele české státnosti a za jejího patrona je obecně považován sv. Václav. Tím, za jehož vlády se ale Čechy politicky a ekonomicky pozvedly, byl až jeho bratr a aktér boleslavské bratrovraždy – Boleslav I. Ukrutný. Upevnil postavení přemyslovského knížectví vůči Svaté říši římské a zahájil expanzi podél důležité obchodní cesty směrem na východ: do Slezska, na Moravu a do Haliče. Silná Boleslavova ozbrojená družina byla tak živena nejen kořistí, ale i pomocí daně. Její lepší výběr zajistila nejen lepší správní struktura státu, ale podle numismatiků také vůbec první české historicky doložení peníze – stříbrné mince – pražské neboli Boleslavovy denáry.

Ražba mincí začala snad někdy v 60. letech 10. století podle bavorského vzoru. Drobné stříbrné mince se svou kvalitou vyrovnaly mincím, které byly tehdy v Evropě raženy. Stříbrná mince vážila něco přes jeden gram, měla průměr do dvou centimetrů a byla téměř celá z ryzího kovu. Jak vypadala? Na jednom ze vzorů bylo Boleslavovo jméno obkružující kaplici (dvojitý trojúhelník symbolizující chrám), na druhé straně pak jméno uvažované manželky Biagoty.

 

Co to jsou denáry?

Denáry jsou původem stříbrné mince již z doby vrcholné doby římské republiky. Jejich název pochází z latinského označení pro desítku: denár se totiž dělil na deset měděných mincí.

 

Slávníkovské stříbrné mince

Stříbrné mince (pro zajímavost: zlaté mince razil až skoro o 400 let později král Jan Lucemburský) razil až do měnové reformy Přemysla Otakara I. každý český kníže či král. Boleslavův syn – Boleslav II. – nechal razit penze na Vyšehradě, své stříbrné denáry razil i tajemný Vladivoj, polský rek na českém trůnu a po matce poloviční Přemyslovec Boleslav Chrabrý i moravští údělníci v Brně, Znojmě a Olomouci.

Právo na ražbu stříbrné mince (tzv. regál) držel i významný český rod – Slavníkovci. Podle nápisů na straně stříbrné mince víme, že peníze pocházely z hradišť Libice a Malín. A podle vyraženého jména má současná numismatika a historie za to, že mince nechal razit slavníkovský vévoda Soběslav.

Najdete nás na Facebooku