Katalog. číslo: NL11AO

Nálepný list - Aero 30

Filatelistický nálepný list Slovensko 2011 - Technické památky – Historická vozidla – Aero 30.

Nedostupné

Filatelistický nálepný list Slovensko 2011 - Technické památky – Historická vozidla – Aero 30.
Autor: akad. mal. Marián Komáček
Náklad: 1 700 ks
Číslo emise: 091 NL 501/11
Datum vydání: 01.07.2011

Specifikace
Pražská letecká továrna Aero vstoupila do automobilové branže paradoxně v období, kdy ji mnohé jiné – i renomované – automobilky pod vlivem začínající se hospodářské krize nedobrovolně opouštěly. Hledajíc alternativní výrobní program na překonání stagnace, rozhodlo se ředitelství firmy vsadit na výrobu malého lidového automobilu ENKA konstruktéra Břetislava Novotného, který se již pod značkou Aero 500 představil veřejnosti na Pražském autosalonu 1929.
Malé, jednoduché, roztomilé a díky dvoutaktnímu motoru nadmíru dynamické vozítko, si rychle získalo nejen přízeň veřejnosti, ale i početných závodníků a cestovatelů (B. Turek, F. A. Elstner, B. Holas, R. Navara), kteří s ním absolvovali mnohé závody a úspěšné výpravy i do těch nejodlehlejších koutů zeměkoule. I když dva + jeden-místný automobil časem dospěl na 4-sedadlový, z jednoválce se stal dvouválec a objem motoru vzrostl na 662, 750 a nakonec 1 000 cm3, v polovině 30. let už nestačil držet krok s požadavky stále náročnějších zákazníků.
Právě v té době vzniká sportovně laděný typ Aero 30 s dynamicky řešenou karoserií s charakteristickou dlouhou kapotou motoru (odtud přezdívka Český Jaguar), poháněný litrovým dvouválcovým dvoutaktem s výkonem 30 k, přenášeným na přední kola. V roce 1936 se objevuje výkonnější typ Aero 50, vybavený dvoulitrovým motorem s výkonem 50 k a v líbivé čtyřsedadlové karoserii. Oba modely byly vděčným objektem specializované karosářské firmy Sodomka, která na jejich bázi vytvořila několik mimořádně povedených luxusních karosářských variací.
Aerovky byly pro svou jednoduchost, odolnost i příznivou cenu oblíbené i na Slovensku a pravidelně se objevovaly a vítězily na sportovních akcích jako např. 1 000 mil Československých mezi Prahou a Bratislavou v r. 1933 a 1934. Aero 30 a 50 získaly vavříny ve svých kategoriích i na 500 km Slovenských v r. 1937 a 1938. Pokusy o poválečnou obnovu automobilové tradice v továrně Aero ztroskotaly v r. 1947; labutí písní byla vnucená výroba malých nákladních vozidel Škoda 150. Po jejím skončení se národní podnik věnoval pouze letecké výrobě, od r. 1953 přenesené z Vysočan do Vodochodů.
V současnosti patří Aerovky k oblíbeným sběratelským objektům slovenských veteránistů, kteří zachovávají tyto automobily jako součást našeho kulturně-technického a historického dědictví i pro budoucnost.

zdroj: pofis.sk